V předchozím článku jsem psala o tom, k čemu vám může být dobrý kouč a jak ho vybrat. Dneska bych vám chtěla přiblížit to, jak spolupráce s koučem vypadá.
Vycházím při tom hlavně ze svých zkušeností. Práce s jinými kouči samozřejmě může vypadat i trošku jinak – třeba podle toho, s jakými metodami pracují. Základ ale zůstává stejný.
Seznamovací sezení
Jak už jsem vysvětlovala v minulém článku, koučování začíná obvykle tzv. nultým (seznamovacím) sezením. Tam si s koučem promluvíte o tématu, které na koučování přinášíte. Zjistíte, co pro vás kouč může udělat, s jakými metodami pracuje, jaké jsou podmínky spolupráce…
Také je to pro vás příležitost se doptat, na všechno, co vám ještě není jasné, nebo co vás zajímá. Pokud obě zúčastněné strany cítí chuť a smysl spolu pracovat, často se už na tomto seznamovacím sezení definuje hlavní cíl koučování (což zní jednoduše, ale může to být úkol ještě pro další sezení).
Během seznamovacího setkání se s koučem také domluvíte na praktických věcech. Jak často se budete scházet, jestli se budete potkávat online nebo naživo, jak dlouhá budou sezení a kolik jich celkem bude.
Počet sezení samozřejmě není něco, s čím by se nedalo hýbat – pokud se v průběhu setkávání objeví nové téma, můžete se domluvit třeba na prodloužení spolupráce. Je to ale pro koučování důležitý rámec, který má částečně i motivační funkci – jako klient víte, že spolupráce s koučem nebude trvat věčně, a že pokud se chcete někam posunout, musíte společný čas využít efektivně.
Smyslem koučování je totiž pomoct klientovi lépe se vyznat sám v sobě, podpořit ho v tom, aby se uměl dobře opřít o svoje silné stránky, naučil se překonávat překážky… a pak ho vypustit do světa.
Já se se svými klienty obvykle domlouvám na setkáních po 14 dnech. Sezení trvá 60 minut a dohromady se potkáme šestkrát – celá spolupráce tedy trvá tři měsíce.
Ale hodně záleží na tom, co konkrétní klient řeší a potřebuje. Pokud jde o akutní záležitost a klient potřebuje krátkodobě intenzivnější podporu, nastavíme si setkávání třeba i po týdnu. A v jiných případech zase naopak, po počáteční intenzivnější spolupráci, necháváme setkání po delší době, třeba i po měsíci. To v případě, kdy už jsme to podstatné zvládli a potřebujeme už jen společně zkontrolovat, jak se daří dosažené cíle udržet.
Na úvodním sezení se také domlouvá cena a podmínky placení. Můžete se setkat jak s placením celého balíčku několika sezení najednou předem, tak s placením jednotlivých sezení vždy po proběhlém sezení – případně s čímkoliv mezi tím.
Bývá ale časté, že cena za jednotlivé sezení (pokud je kouč vůbec nabízí) je vyšší, než cena sezení v rámci dlouhodobější spolupráce. Důvod je mimo jiné motivační – dlouhodobá spolupráce má pro klienty mnohem větší přínos.
Jak vypadá „běžné“ koučovací sezení
Asi tušíte, že je „běžné“, že každé koučovací sezení je trochu jiné – podle situace, potřeb klienta, použitých metod…
Jak už jsem zmiňovala – na začátku spolupráce (často už během „nultého“ sezení) je potřeba si vyjasnit téma a hlavní cíl koučování. To aby bylo zřejmé, kam vlastně společně s koučem jdete. Nastavení cíle má svoje specifika (více o tom mám třeba v taháku „10+1 tip na co myslet, když si dáváte nové cíle“) a je potřeba tomu na začátku opravdu věnovat dost času.
Na dalších sezeních si pak průběžně s koučem ověřujete, že cíl je stále platný a „drobíte“ ho na menší kousky. Typicky se pak na koučování můžete třeba setkat s otázkou: „A co konkrétně by mělo být cílem našeho dnešního setkání?“. Nebo: „A na čem z toho chcete pracovat nejdříve?“.
Společně pak téma zkoumáte z různých úhlů, snažíte se problému lépe porozumět a zjistit, jaké přesně jsou tam výzvy nebo překážky. To je odrazovým můstkem pro další krok, a to hledání cesty k řešení celé té věci.
Koučování má typicky formu rozhovoru. Kouč se ptá, používá otevřené otázky a hodně naslouchá. Shrnuje vaše myšlenky a pomáhá vám je rozvíjet dalšími otázkami.
Může ale pracovat i s dalšími metodami. Já třeba při sezeních s klienty využívám i obrázky, práci s tělem, s metaforami… Pomáhá mi to dostat klienty mimo jejich běžný způsob uvažování a nasvítit jejich téma zase z jiného úhlu.
Z každého sezení si pak vy (coby klient) odnášíte konkrétní plán, jaké akční kroky jste si předsevzali, že do příště podniknete. A občas dostanete i nějaký „domácí úkol“ k zamyšlení (a vypracování).
Na dalších sezeních pak společně s koučem zkoumáte, co se vám podařilo nebo nepodařilo. Hledáte, co vám fungovalo (a na tom pak stavíte a zjišťujete, jak to ještě posílit) a naopak nefunkční věci vám kouč pomáhá upravit nebo nahradit jinými.
V neposlední řadě je tu kouč také proto, aby vás podpořil v náročnějších chvílích. Aby vám dodal jistotu při překonávání překážek. Aby vám pomohl udržet fokus na to, za čím jdete.
Mohlo by se zdát, že hlavní práce se odehrává na sezeních. Ale tam se často jen spustí proces, který pak doznívá i mezi sezeními. Není výjimkou, že na to podstatné si klienti přijdou klidně až několik dnů po sezení.
Proto taky považuju za podstatné s klienty pracovat dlouhodobě. Při jednorázovém sezení tenhle efekt, a zejména pak udržitelnost změn, trochu uniká.
Jednorázová spolupráce má své opodstatnění ve výjimečných případech. Třeba pokud klient potřebuje pomoc s přípravou na důležitý pohovor. Nebo pomoc s rozhodnutím, které je velmi blízko a není čas se s koučem setkat víckrát. Případně dává smysl také u klientů, se kterými jsme už pracovali, a potřebují po čase jen jednorázové „naťuknutí“ v nějaké konkrétní věci a dál už mají kapacitu poradit si sami.
Je koučování pro každého?
Je a není, jak se to vezme.
Je pro každého ve smyslu věku, profese… Ale není úplně pro každého, pokud jde o úroveň uvědomění si odpovědnosti za svůj život.
Koučování není ideální přístup pro člověka, který většinou jen hledá výmluvy a neúnavně vysvětluje, proč něco nejde. Nebo pro někoho, který má „patent na rozum“ a stojí si na svých pravdách. Takoví lidé typicky nemají chuť se posouvat, nejsou otevření novým řešením. Pokud svůj přístup nezmění, koučování obvykle k ničemu podstatnému nevede.
Koučování je totiž postavené na vnímání odpovědnosti člověka za to, jak se v životě cítí a jeho otevřenosti ke změnám. Opírá se o růstové nastavení mysli – tedy o to, že život vnímá jako neustálý proces učení a zkoumání, a pokud mu něco nejde/nevyhovuje, může pracovat na tom, aby svou situaci změnil k lepšímu (nebo se v ní aspoň líp cítil).
Další důležitou věcí v koučování je také ochota klienta se kouči (a sám sobě) otevřít a svoje téma prozkoumat co nejvíc pravdivě. V případě, že se nějakým tématům klient záměrně vyhýbá, nebo jen klouže po povrchu, může zůstat schováno něco podstatného, a to pak brzdí pokrok.
U koučování hodně platí, že co do toho ze sebe dáte – ve smyslu energie, nasazení a otevřenosti, tolik (a násobně víc) dostanete v tom procesu zpět pro sebe – v podobě nových řešení, vytoužené změny, spokojenosti…
Pokud cítíte, že by koučování mohla být ta správná cesta pro vás, můžete ho se mnou nezávazně vyzkoušet. K rezervaci seznamovacího sezení se dostanete tudy.
Ráda se s vámi potkám. 🌷