Ne vždycky jdou věci podle plánu nebo našich představ. Občas nám život přidělí náročnější výzvu, než bychom si sami na první dobrou vybrali… Jak se s tím dobře vypořádat?
1. Nechte své pocity žít
Na začátek je užitečné si uvědomit, že jakákoli naše prvotní reakce, pocit… je v pořádku. Tváří v tvář nějaké nečekané katastrofě (z našeho pohledu) nemá cenu se navíc ještě bičovat za to, že jsme rozčarovaní/smutní/hroutíme se… a nejsme okamžitě nad věcí a schopni věc efektivně řešit. Každý potřebuje svůj čas situaci vstřebat – někdo delší, někdo kratší a je to tak v pořádku.
Dá se předpokládat, že pokud se nám děje něco, s čím jsme nepočítali a zdá se nám to spíš nepříjemné, než příjemné… Objeví se různé emoce, reakce…,a než s nimi bojovat, je smysluplnější je jen pozorovat, přijmout, že se objevily a nechat je odeznít. Ničemu nepomůže, když si budeme situaci navíc komplikovat nepříjemným sebehodnocením.
2. Je to relativní
Když prvotní emoce odezní, je dobré prohlédnout si situaci trochu z odstupu. Ať už se nám objektivně děje cokoli, nakonec vždy záleží jen na tom, jak k tomu přistoupíme, jak si to bereme, jak to prožíváme. Určitě jste si všimli, že věci, které vy vůbec neřešíte, někomu nesnesitelně vadí a naopak. Z toho je zřejmé, že naše pocity z té které situace jsou hodně subjektivní záležitost a je taky v naší moci s nimi něco dělat. Ať už se děje cokoli.
Naše schopnost zvládnout nepříjemné situace záleží v zásadě na dvou věcech – na samotné velikosti té nepříjemnosti (= zátěže), tedy na tom, co se objektivně stalo a pak na naší odolnosti (= obecné schopnosti zvládat zátěž). Velikost zátěže obvykle neovlivníme, ale s odolností můžeme pracovat a trénovat ji. Postupně se nám bude dařit zvládat větší a větší zátěž.
3. Dejte si odstup a zaměřte se na to dobré
Jak už jsem dřív zmínila, je užitečné si prohlédnout situaci z nadhledu. Uvědomit si, že je to jenom období, určitá vlna v našem „jednou jsi dole, jednou nahoře“. Že už někdy bylo líp a líp zase bude. A že možná není tak jasné, jestli je naše aktuální situace opravdu velký problém, nebo spíš dobrá příležitost.
Často se to ukáže až časem. Určitě byste ve svém životě našli okamžiky, kdy se vám zdálo, že horší už to být nemůže a nakonec se ukázalo, že to pro vás byl naopak začátek něčeho mnohem lepšího. Někdo po náročném rozchodu potkal svého životního partnera, po zrušení místa v práci začal úspěšně podnikat, díky zdravotním problémům zlepšil svůj životní styl a cítí se líp než dřív… určitě vás napadnou další podobné příklady.
I v situacích, které se nám zdají být čistě problematické, můžeme zkusit pro sebe najít nějaký schovaný dar nebo příležitost. Třeba si díky nim něco uvědomíme, něco se o sobě dozvíme, něco se naučíme… A můžeme nejen hledat, co je možná ukryté. Můžeme i aktivně tvořit. Můžeme se zamyslet, co lze udělat pro to, abychom naši nepříjemnou situaci proměnili v to „nejlepší, co nás mohlo potkat“. Zní to zvláštně? Zkuste se zamyslet nad jakýmkoli problémem, který vás v minulosti potkal a podívat se na něj touto optikou. Možná budete překvapení, co všechno byste mohli udělat, abyste „problém“ obrátili ve svůj prospěch.
Pro úplnost bych ještě dodala, že u objektivně složitých životních situací (zejména když jde o život), je náročnější obrátit je v něco pozitivního, inspirativního… Ale není to nemožné. Určitě si vybavíte příběhy lidí, kteří i velké životní tragédie dokázali obrátit v něco smysluplného, v pomoc nebo inspiraci pro ostatní.
4. Udělejte si přehled situace a naplánujte první krok
Pokud jde o praktické řešení krize, je na místě pořádně prozkoumat situaci. V klidu si sednout, vzít si papír a tužku a udělat si přehled situace. Kde aktuálně jsem, co potřebuju, co je teď nejdůležitější, na co mám a nemám vliv, kdo mi může pomoct… A podle toho se rozhodovat, jaký bude můj další krok. Někdy není vidět za další roh a není možné naplánovat nějaký delší postup. Ale dá se udělat aspoň malý krůček z krize ven, který vás posune na další cestě a mlha se bude pomalu rozestupovat.
V hledání konkrétního řešení nám může opět pomoct určitý odstup. Můžete se zamyslet, co byste poradili nejlepší kamarádce/kamarádovi, kdyby se ocitl v podobné situaci jako vy teď. Radit ostatním nám jde totiž většinou o něco lépe, než radit sobě. Další způsob, jak si dopřát odstup, je podívat se na věc z pohledu konce svého života. Ve smyslu – kdybyste si svůj aktuální problém zpětně prohlédli v závěru svého dlouhého života, co byste si z této perspektivy poradili? Co byste považovali za důležité? Na co byste řekli, že je potřeba se zaměřit a s čím si naopak nelámat hlavu? Tento odstup vám pomůže ujasnit si priority.
5. Vykoukněte z komfortní zóny
Pro cestu ven z aktuálního problému možná budete muset trochu rozšířit zónu svého komfortu. Protože zázraky se často dějí mimo komfortní zónu. Jak ale samotný termín napovídá, opuštění komfortní zóny bývá více či méně nekomfortní… A je docela pochopitelné, že se nám do toho spíš nechce. Navíc jste určitě už narazili i na na první pohled opačnou radu a to „nejít proti sobě“.
Jak tedy poznat, jestli nechuť opustit komfortní zónu je vaše dobrá intuice, kterou je hodno následovat, nebo spíš lenost nebo strach, který stojí za to překonat?
Mám jeden tip, jak k tomu můžete přistoupit. Zkuste si představit, že tu nekomfortní věc nakonec uděláte. Jak se potom pravděpodobně budete cítit? Budete mít spíš radost, že jste se do toho pustili? Jinými slovy řečeno, vás to posílí? Pak zřejmě stojí za to nechuť, strach nebo lenost překonat a jít do akce. Pokud ale i při představě, že danou výzvu úspěšně zvládnete, radost nemáte a cítíte se spíš jako spráskaný pes, který se „zase nechal k něčemu ukecat“, nebo něco podobného (tedy vás to spíše oslabí)… pak se zdá, že to není krok správným směrem a hledejte jinou cestu. Hodně vám v tomto napoví nejen to, jaké myšlenky a emoce se vám při úvahách o jednotlivých variantách objeví, ale i to, jak příjemně nebo nepříjemně se cítíte na těle.
Pokud bych to celé měla stručně shrnout, tak můj tip, jak lépe zvládat krize je – nechte projít emoce, dejte si odstup, naplánujte si první krok a jděte do akce. Leccos se vyjasní cestou.
Přeji vám, ať vás krize potkávají co nejméně a když, tak ať nakonec najdete způsob, jak si z nich vzít pro sebe to nejlepší. A pokud byste u toho ocenili mou podporu, jsem vám k službám.